|
|
Postavení matek samoživitelek v rodině a mimo ni
Hlaváčková, Monika ; Teichman, Klaudia (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na matky samoživitelky a jejich pozici v rodině a ve společnosti. Práce je orientována na současné české prostředí a věnuje pozornost výhradně matkám samoživitelkám z důvodu jejich početní převahy v monoparentálních rodinách. Cílem práce je představit, jak vypadá v dnešní době osamocené mateřství a zároveň odkrýt možná úskalí, která se se samoživitelstvím mohou pojit. Práce je zaměřena zejména na nesnáze matek samoživitelek na trhu práce, na ekonomické problémy a na problémy emocionálního charakteru. Díky kvalitativnímu šetření a deseti polostrukturovaným rozhovorům je možné detailněji identifikovat, jak matky samoživitelky skutečně svoji situaci vnímají a jak ji interpretují. Výsledky práce mohou lidem přiblížit, jaká je reálná situace matek samoživitelek a zároveň mohou podnítit další kroky k jejímu zlepšení.
|
|
|
Možnosti tréninkového bydlení pro klientky azylového domu
HLAVÁČKOVÁ, Tereza
Práce se zabývá možnostmi pomoci pro klientky tréninkového bydlení, které před tím absolvovaly pobyt v azylovém domě pro matky s dětmi. Cílem je zhodnocení procesu podpory v tréninkovém bytě a prezentace zjištěných postupů na jednotlivých kazuistikách. První část práce je zaměřena na sociální práci v azylových domech a její cíle, jelikož je azylové bydlení výchozím bodem klientek v tréninkovém bytě. Druhá část práce se zaobírá sociální prací vykonávanou v tréninkových bytech a oblastmi podpory, které tato služba nabízí. Celý proces je prezentován ve třetí části práce na příkladu konkrétní organizace a kazuistikách tří klientek. V závěru práce jsou zhodnoceny možnosti podpory klientek v rámci tréninkového bydlení. Příklady spolupráce s klientkami jsou shrnuty a jednotlivé oblasti podpory jsou z praktického hlediska reflektovány.
|
|
|
Tabulky pro stanovení výše výživného - role a efektivita v soudní praxi
Dvořáková, Jitka ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Čermáková, Marie (oponent)
Před třemi lety uvedlo Ministerstvo spravedlnosti České republiky do soudní praxe doporučující tabulku, jejímž záměrem bylo sjednotit rozhodovací praxi soudů v určování výživného. Tabulka má korigovat vágní úpravu vyživovací povinnosti, zaručit právní jistotu všech zúčastněných a předvídatelnost rozhodnutí. Výživné často pokrývá jen část nákladů na dítě, pokud je vůbec řádně placeno. Situace je o to problematičtější, že neúplné rodiny s nezletilými dětmi patří mezi domácnosti nejvíce ohrožené chudobou. V jejich čele stojí nejčastěji ženy, které nesou hlavní tíhu pečující i živitelské role. Pozici samoživitelek dále znesnadňuje nevýhodné postavení na pracovním trhu. Výsledkem všech těchto faktorů je feminizace chudoby a přenášení životní úrovně matky na dítě. Mé výzkumné rozhovory se proto zaměřily na to, zda je tabulka v praxi používána. Vyhodnocuji její efektivitu a představuji modifikace navržené ze strany soudů. Analýza ukázala, že ne všechny soudy tabulku zohledňují, respektive ji používají na různé úrovni. To je důsledkem různých interpretací slova "doporučující", které se objevuje v souvislosti s tabulkou. Fakt, že v některých případech tabulka není používaná vůbec, poukazuje na opomíjení důvodnosti potřeb tabulky a širšího kontextu situace samoživitelek.
|
|
|
Možnosti sociálně pedagogické podpory matek samoživitelek
Musilová, Klára ; Komárková, Tereza (vedoucí práce) ; Lorenzová, Jitka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou matek samoživitelek. Jejím cílem je popsat charakteristiky a problémy matek samoživitelek v současném společenském kontextu a uvést možnosti sociálně pedagogické podpory, které jsou jim k dispozici. Výše uvedené je na základě odborných zdrojů popsáno v teoretické části práce. Praktická část, poukazuje na problémy, které vybrané matky samoživitelky ve svém životě nejčastěji řeší a popisuje možnosti sociálně pedagogické podpory, především co se týče nabídky, informovanosti a jejich přínosu. Na základě kvalitativního výzkumu, který byl realizován prostřednictvím pěti případových studií, se jako nejčastější problémy ukazují finanční obtíže, psychické, pracovní a výchovné obtíže a v neposlední řadě problémy s bydlením. Ohledně programů sociálně pedagogické podpory se zjistila velmi malá informovanost o jejich dostupnosti a nabídce. Přínos absolvovaného kurzu byl pro účastnice výzkumu značný, především v možnosti sdílení zkušeností, nácviku situací a asertivní komunikace či v povzbuzení k další činnosti.
|
|
|
Trans lidé jako cílová populace české veřejné politiky
Lacinová, Alexandra ; Hejzlarová, Eva (vedoucí práce) ; Dobiášová, Karolína (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na identifikaci policy designu ve vztahu k trans osobám v České republice v období let 2012- 2020. V práci je využita teorie sociální konstrukce cílových populací (TSKCP) od autorek Schneider a Ingram. Cílem práce je popsat tři hlavní prvky TSKCP: obsah veřejné politiky, politickou moc cílové populace a její sociální konstrukci. Na základě toho se práce snaží zařadit cílovou populaci trans osob dle typologie využité teorie. V rámci práce bylo provedeno pět rozhovorů s respondenty a zejména výpovědi těchto expertů a také analýza veřejně politických dokumentů jsou jádrem pro zodpovězení výzkumných otázek. Dále byla provedena analýza více než sedmi desítek internetových článků vztahujících se ke zkoumané populaci během stanoveného období, díky nimž je zodpovězena otázka, jak jsou trans lidé v českých internetových médiích konstruováni. Z této analýzy vzešly dvě hlavní kategorie včetně podrobnějšího vysvětlení. Práce přináší ve svých výsledcích také identifikaci benefitů a zátěží, které pro zkoumanou cílovou populaci plynou z legislativního nastavení.
|
|
|
Možnosti sociálně pedagogické podpory matek samoživitelek
Musilová, Klára ; Komárková, Tereza (vedoucí práce) ; Lorenzová, Jitka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou matek samoživitelek. Jejím cílem je popsat charakteristiky a problémy matek samoživitelek v současném společenském kontextu a uvést možnosti sociálně pedagogické podpory, které jsou jim k dispozici. Výše uvedené je na základě odborných zdrojů popsáno v teoretické části práce. Praktická část, poukazuje na problémy, které vybrané matky samoživitelky ve svém životě nejčastěji řeší a popisuje možnosti sociálně pedagogické podpory, především co se týče nabídky, informovanosti a jejich přínosu. Na základě kvalitativního výzkumu, který byl realizován prostřednictvím pěti případových studií, se jako nejčastější problémy ukazují finanční obtíže, psychické, pracovní a výchovné obtíže a v neposlední řadě problémy s bydlením. Ohledně programů sociálně pedagogické podpory se zjistila velmi malá informovanost o jejich dostupnosti a nabídce. Přínos absolvovaného kurzu byl pro účastnice výzkumu značný, především v možnosti sdílení zkušeností, nácviku situací a asertivní komunikace či v povzbuzení k další činnosti.
|
|
|
Specifika situace otců samoživitelů v porovnání se situací matek samoživitelek
Tůmová, Kateřina ; Hejzlarová, Eva (vedoucí práce) ; Čampulková, Jitka (oponent)
Práce se zabývá porovnáním vybraných specifik mužského samoživitelství se situací matek samoživitelek v České republice. V čele drtivé většiny neúplných rodin stojí žena, ale jsou i případy, kdy na sebe roli samoživitele přebírá muž. Mužskému samoživitelství dosud nebylo věnováno příliš pozornosti, a proto se mi toto téma zdá zajímavé, jelikož není příliš prozkoumané. Práce porovnává čtyři základní aspekty samoživitelství. Jedná se o harmonizaci zaměstnání s péčí o děti, ekonomickou situaci rodin samoživitelek a samoživitelů, dále se práce zaměřuje na oblast péče o děti a domácnost a posledním aspektem, který je v práci zkoumán, je přístup okolí k matkám samoživitelkám a otcům samoživitelům. Hlavním cílem práce je zjistit, jestli je mužské samoživitelství vůči ženskému v něčem specifické nebo jestli se obě skupiny potýkají se stejnými problémy. V práci jsem používala jak data primární, které byly získány z rozhovorů s otci samoživiteli, tak i sekundární data, jež byla získána z již provedených výzkumů a literatury. Sekundární data sloužila pro popis situace matek samoživitelek a pro porovnání obou skupin.
|
|
|
Harmonizace pracovního a rodinného života matek samoživitelek
Žáčková, Karla ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Kotrusová, Miriam (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na harmonizaci pracovního a rodinného života matek samoživitelek s dětmi v předškolním věku. Vzhledem k měnícímu se rodinnému chování, které vede také k zvýšení počtu neúplných rodin, a vzhledem k tomu, že převážnou většinu neúplných rodin tvoří matka žijící s alespoň jedním nezletilým dítětem, zabývá se tato práce právě matkami samoživitelkami. Harmonizace práce a péče je navíc pro matky odlišná, mají- li dítě v předškolním nebo školním věku. S ohledem na tuto skutečnost a na problémy při zařazování dětí do mateřských škol se věnuje pouze samoživitelkám s předškolními dětmi. V práci jsou využita tři teoretická východiska, kterými je feminizace chudoby, dětská chudoba a teorie ekonomie rodiny. Skrze tyto tři východiska práce popisuje změny v rodinném chování, právní rámec samoživitelství a problémy s ním spojené, jako také nástroje podporující harmonizaci pracovního a rodinného života. K naplnění těchto cílů bylo použito sekundárních dat. Dále práce zkoumá strategie matek samoživitelek a jejich problémy při slaďování práce s péče o dítě, k čemuž bylo využito primárních dat z kvalitativního výzkumu. Pro matky samoživitelky je při harmonizaci práce a péče velkou oporou širší rodina. Naopak jako problémy byly identifikovány chudoba, nedostupnost vhodného zaměstnání, které...
|
|
|
Tabulky pro stanovení výše výživného - role a efektivita v soudní praxi
Dvořáková, Jitka ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Čermáková, Marie (oponent)
Před třemi lety uvedlo Ministerstvo spravedlnosti České republiky do soudní praxe doporučující tabulku, jejímž záměrem bylo sjednotit rozhodovací praxi soudů v určování výživného. Tabulka má korigovat vágní úpravu vyživovací povinnosti, zaručit právní jistotu všech zúčastněných a předvídatelnost rozhodnutí. Výživné často pokrývá jen část nákladů na dítě, pokud je vůbec řádně placeno. Situace je o to problematičtější, že neúplné rodiny s nezletilými dětmi patří mezi domácnosti nejvíce ohrožené chudobou. V jejich čele stojí nejčastěji ženy, které nesou hlavní tíhu pečující i živitelské role. Pozici samoživitelek dále znesnadňuje nevýhodné postavení na pracovním trhu. Výsledkem všech těchto faktorů je feminizace chudoby a přenášení životní úrovně matky na dítě. Mé výzkumné rozhovory se proto zaměřily na to, zda je tabulka v praxi používána. Vyhodnocuji její efektivitu a představuji modifikace navržené ze strany soudů. Analýza ukázala, že ne všechny soudy tabulku zohledňují, respektive ji používají na různé úrovni. To je důsledkem různých interpretací slova "doporučující", které se objevuje v souvislosti s tabulkou. Fakt, že v některých případech tabulka není používaná vůbec, poukazuje na opomíjení důvodnosti potřeb tabulky a širšího kontextu situace samoživitelek.
|
|
| |
host ::
RSS.